BIGBIG WON Rainbow 2 Pro – nejvychytanější dostupný gamepad? (Recenze)

Nabídka herních ovladačů je dnes velmi pestrá a zaujmout potenciální zákazníky lze hlavně kvalitní a pestrou výbavou. Jak si stojí gamepad, který vám neutrhne kapsu a zároveň nabízí téměř veškerou myslitelnou výbavu? To se dozvíte z následující recenze BIGBIG WON Rainbow 2 Pro.

Ergonomie

8,1/10

Zpracování

7,4/10

Výdrž

7,2/10

Software

6,7/10

Kvalita tlačítek

7,9/10

od 1 690 Kč

Balení

Papírová krabice gamepadu je poměrně měkká a při jakémkoli pádu bude mít co dělat, aby obsah uchránila od katastrofy. Páčky gamepadu na sobě sice mají pro ochranu kroužek z pěny, ale nabíjecí dok je jen namáčknutý na vnitří straně krabice. Dovedl bych si toto představit přeci jen o něco lépe vymyšlené.

Tím se dostáváme k obsahu balení. Ten je poměrně bohatý, hlavně s přihlédnutím k ceně. Dopředu vám prozradím, že právě bohatost bude tématem celé recenze.

Samotný ovladač je celkem jasný, USB-A na USB-C kabel také, ale navíc máme nabíjecí kabel, a dokonce dokovací stanici spolu s vyměnitelnými páčkami a d-padem. K tomu všemu se ještě přidává USB-A dongle pro 2,4 GHz připojení a naprosto vynikající návod.

A když mluvím o návodu, výrobce má na svém webu tutoriál, což je naprosto fantastický videonávod pro všechny funkce, které gamepad nabízí – od různých typů připojení a nastavení přes ovládání aplikace až po aktivování všelijakých funkcí. 

Design gamepadu

Asi pro nikoho nebude překvapením, že tento gamepad je ve stylu Xboxu. Přeci jen ovladačů ve stylu PlayStationu není moc.

To také znamená, že ovládací páčky jsou vůči sobě vyosené a na tlačítkách najdeme A, B a X, Y. K tomu se přidává i design zadních triggerů, které přímo odpovídají těm, které má oficiální Xbox ovladač. Jenže kromě běžných tlačítek menu a view tu máme ještě celou řadu všech možných přepínačů.

Těmi zřejmými jsou 4 tlačítka na spodní straně. Jedná o Turbo, Mapping, Macro a Configuration. To ale není všechno, protože vedle pravé páčky je malé trojúhelníkové tlačítko FN a přesně uprostřed ovladače tlačítko Screenshot.

Dále tu jsou 4 speciální tlačítka, která slouží pro makro příkazy či namapování dalších funkcí, a nakonec ještě trigger-stops, kterými se dá zkrátit dráha triggerů o zhruba 70 %.

K tomu všemu se ještě připočte 3,5mm Jack, výměnitelné páčky a směrový kříž spolu s USB-C konektorem. To je poměrně úctyhodná výbava, a to zdaleka není všechno.

Zajímavostí je úprava vrchního plastu, který je poloprůhledný, a to z důvodu podsvícení, které se nachází po téměř celém obvodu ovladače. Rovněž je docela fajn vidět vibrační motorky dělat svou práci.

Zadní strana madel je pak pogumovaná, což zajišťuje lepší úchop při hraní. Na spodní straně se dále nachází ještě tři piny, které slouží pro nabíjení na dodávaném nabíjecím doku.

A když jsme u nabíjecího doku, do toho lze přivést USB-C kabel, a protože má průchozí USB-A, lze do něj rovnou připojit dongle pro bezdrátové připojení. 

Sice se nejedná o zdaleka tak elegantní řešení, jako měl nedávno recenzovaný gamepad 8-BitDo, přesto však potěší. Základna je poměrně těžká a nikdy se nestalo, že by se posouvala po stole.

Menší problém ale nastává při pokládání ovladače do základny. Použité magnety nejsou dostatečně silné, aby ovladač přitáhly na správné místo. Design plochy, kam ovladač dosedá, pak nabízí poměrně dost jiných poloh, ve kterých ovladač sice drží, ale nenabíjí se.

I když není až tak složité, naučit se ovladač pokládat určitým způsobem, dokázal bych si představit lepší design, aby se to člověk nemusel učit vůbec.

Rozměry ovladače jsou pak jen o kousek menší, než jsou ty Xboxového – 155 x 110 x 45 mm. Při váze 255 gramů je ale výrazně lehčí než Xbox Elite, který váží 345 gramů.

Zpracování, tlačítka a ergonomie

Kvalitní tlačítka, páčky a triggery jsou základem každého ovladače. BigBig Won Rainbow 2 Pro má tak trochu od každého, něco v dobrém, něco v špatném.

Tím dobrým jsou rozhodně ovládací páčky. Ty jsou dokonce vyměnitelné, a to ve třech výškách. Jejich výměna je poměrně přímočará, jen se připravte na dost silné zacvaknutí do těla.

Tím ještě lepším je, že ovládací mechanismus páček není klasická mechanika, ale Hallovy senzory. S tím se pojí sametový chod a příjemně nastavený odpor, byť bych osobně ocenil odpor o trochu silnější.

Ve svém uložení se páčky nepohnou ani o píď, jsou opravdu bez jakékoliv vůle i po mnoha hodinách hraní. To je opravdu podstatný rozdíl oproti mému Xbox Elite, kde se vůle začala projevovat už po prvním týdnu používání.

Páčky samotné mají pogumovaný klobouček s texturou a při používání nemají příliš tendenci vykluzovat zpod prstů. Jedinou nevýhodou páček je, že při hraní vydávají trochu nepříjemný zvuk vlivem kovového válečku, který není napevno přilepený k nožičce.

Chod tak zní trochu lacině, byť by to údajně mělo snižovat tření o okraje. Nejsem si ale úplně jistý, že takový systém pomáhá. Ani 8-BitDo, ani můj vlastní Xbox Elite žádnou takovouto vychytávku nemá a při tření o okraj mají znatelně hladší chod.

Dalším dílem ovladače, který používá Hallovy senzory, jsou zadní triggery. Ty mají po celé dráze svého chodu dobře nastavený lineární odpor. Je dostatečně silný, takže nedochází k nechtěným přehmatům. Ergonomie triggerů je stejná jako na Xbox ovladači, tedy nic extra, ale naprosto použitelná.

Dopad při zmáčknutí je tlumen silikonem, což je fajn, dopad při puštění už ale takovou péči nedostal. V takovém případě totiž plasty triggerů hlasitěji rezonují. 

U mého kusu se navíc po čase začala ozývat pružinka pravého triggeru. Není to nic hlasitého, ale člověk si toho všimne.

Hlavní ovládací tlačítka A, B, X, Y jsou taková klasika s gumovým dopadem. Jejich taktilita je dobrá a bezpečně registrují všechny příkazy.

Shoulder tlačítka jsou ve svém uložení trochu volnější a zní jako tlumená tlačítka na myši. Při používání jsou nicméně pohodlná, s dobrou odezvou pod prsty. I jejich umístění a ergonomie přímo odpovídá Xbox ovladači.

Dále tu máme makro tlačítka M1 a M2, které jsou vespod ovladače a přímo na ně dopadají prostředníčky. Jejich ergonomie je velmi dobrá, stejně jako jejich hlasitá a jasná odezva.

Makro tlačítka M3 a M4 jsou na úrovni triggerů, jen více uprostřed těla. I ta poskytují dobré umístění a díky jejich výšce se pohodlně ovládají.

A pak tu máme jeden lehce negativní ovládací prvek – D-pad, ovládací kříž. Jeho zvuková odezva je sice docela fajn, ale ta hmatová už moc ne.

Jednotlivá tlačítka jsou dost lehká a pod prsty nejsou moc znát. Pro navigaci v menu to postačí, ale při hraní Mortal Kombat ta fyzická odezva opravdu chybí. Ani vyměnitelné kříže situaci bohužel nezměnily, tlačítka prostě mají haptickou odezvu příliš slabou.

Je tu ještě další nedokonalost, a to párovací tlačítko na USB donglu. Po zmáčknutí zůstává zaseknuté v plastovém krytu, takže stále hledá ovladač v párovacím režimu. Pokud by se vám náhodou nedařilo ovladač připojit, zkuste se podívat právě na toto malé tlačítko.

Ergonomie celého ovladače je jinak velmi slušná, všechna tlačítka, kromě ovládacího kříže, mají dobrou odezvu, jsou na těch správných místech a také se s ovladačem dá, díky poměrně nízké váze, hrát celkem dlouhou dobu, aniž by se dostavila únava rukou.

Výbava a hardware

Právě výbava je jednou z nejsilnějších stránek celého BigBig Won Rainbow 2 Pro. Ovladač podporuje snad všechny platformy – Windows, iOS, Android a Switch a při použití originálních ovladačů také PlayStation 4 a Xbox. Možnosti připojení jsou jak klasický kabel, tak Bluetooth a 2,4 GHz.

Další podstatnou částí výbavy jsou Hallovy snímače. Ty jsou, jak jsme si již zmínili, použity nejen v páčkách, ale také v triggerech. Můžete tedy očekávat velmi dlouhou životnost bez větších neduhů, jako je stick-drift.

Podpora XInput, PS a Switch je vzhledem k podporovaným zařízením celkem jasná. Překvapila mě nicméně přítomnost šestiosého gyroskopu, který můžete využít kupříkladu k přesnějšímu zaměřování ve střílečkách.

O baterii gamepadu se výrobce nikde nezmiňuje a, jak si řekneme ještě v samostatné kapitole, situace je zde trochu nestandardní. Výdrž jako taková je však v pořádku.

Příjemným zjištěním je, že 3,5mm Jack podporuje přenos zvuku přes bezdrátové 2,4GHz připojení. Stačí si tedy jen v počítači přenastavit výstupní zařízení na “XBOX 360 For Windows” a budete hrát jedna báseň.

Výstup je překvapivě poměrně slušný a bez větších problémů zvládá napájet i lehce náročnější sluchátka.

Poslední technickou poznámkou je pak dotazovací frekvence pro jednotlivé možnosti připojení. Pro Bluetooth výrobce udává 125 Hz, což se mi sice na domácím PC podařilo nastavit, v průměru jsem se ale dostal jen lehce nad 75 Hz.

Může se však jednat o problém někde u mě, nicméně ani po dalších pokusech se situace nezměnila. Pro dongle s 2,4GHz připojením už ale fungovala frekvence přesně na 200 Hz a kabelové připojení má velmi příjemných 1000 Hz.

Software a nastavení

BigBig Won se vydalo trochu nestandardní cestou. K nastavení ovladače jsou dostupné dvě aplikace, které lze používat simultánně – jedna je pro stolní počítače a druhá pro telefony. Když na to ale přijde, aplikaci dokonce nepotřebujete vůbec.

Stažení aplikace je na webu výrobce lehce schované v záložce APP přímo na produktové kartě. Zde se nachází možnost stažení aplikace pro všechny tři podporované operační systémy – Windows, Android a iOS.

Verze pro Windows a Android se stahují jako instalační soubory a pouze iOS vás vezme do App Store, což je celkem pochopitelné.

Ovladač je pak možné připojit ke dvěma zařízením najednou, takže můžete hrát na počítači a zároveň si ovladač nastavovat na telefonu. Všechny změny se okamžitě propíší a lze je uložit pod jeden z profilů. Také je fajn, že ovladač si toto nastavení ukládá do své paměti, takže s uloženým profilem už aplikaci nepotřebujete.

Jak jsem již ale zmínil, Rainbow 2 Pro pro nastavení ani aplikaci nepotřebuje. Téměř vše, včetně osvětlení, maker, bindování tlačítek, změny input mód, nastavení gyroskopu, zapnutí osvětlení, a dokonce kalibraci celého ovladače můžete provést přímo na ovladači. 

Nemůžu zde vypisovat všechny zkratky a možnosti, to by zabralo několik stran, ale musím uznat, že i když si všechny možnost asi nezapamatujete, je super, že to takhle jde. Málokterý výrobce vám něco takového nabídne.

K dispozici je také trochu schované tlačítko FN vedle pravé páčky. Přes něj se dají nastavit další funkce, a to například správa podsvícení.

Z nich mě opravdu potěšila kombinace FN + směrové šipky nahoru a dolů, čímž můžete upravit systémovou hlasitost.

Čtyři tlačítka na spodní hraně ovladače pak mají na starosti nahrávání příkazů pro Turbo, tedy periodické opakování stisknutí nějaké kombinace či tlačítka, Mapping, kterým se dají přemapovat běžná tlačítka na M1-M4, Macro, které nahrává makro příkazy, a poslední Configuration, které slouží pro přepínání nahraných profilů.

BIGBIG WON Assistant – PC

Instalace aplikace je přímočará, asi jako většina instalaček pro Windows. Po nainstalování vás přivítá celkem dobře vypadající aplikace a jediné, co je potřeba udělat, je spárovat 2,4GHz dongle s ovladačem, případně ovladač připojit drátově.

Možnosti nastavení jsou značně rozsáhlé. Lze si nastavit opravdu všechno, co vás napadne – od různých mrtvých zón, přes nahrávání maker, bindování tlačítek, křivky triggerů i páček až po samostatné profily, třeba pro různé hry. K dispozici jsou i možnosti přepnutí typu vstupu (XInput, PS, Switch), frekvence obnovování a pár dalších.

Jedná se o komplexní program, který nabízí spoustu vychytávek i pro zkušené uživatele. Co mě hodně potěšilo, výrobce vlastně pro každé nastavení a přepínač přidal malou ikonku s otazníkem, která vám napoví, co vlastně to či ono nastavení mění a jak pracuje. Jestli něco v BigBig Won umí, je to zpracování nápovědy a návodů pro uživatele.

Nicméně mě zaráží tři chyby. Ta první je spíše jen takový povzdech – okno aplikace se nedá zvětšit, ani zmenšit.

Některé možnosti, například při nastavování páček, jsou tedy ukryté a člověk se k nim musí celkem zbytečně proklikat. Na velkém 4K monitoru je okno aplikace docela malé, takže se v ní nepracuje moc dobře.

Druhým bodem je, že při nastavování dynamicky se měnících veličin, například linearitě odezvy na triggerech, aplikace nemá animované reálné stlačení ovládacího prvku.

Tím pádem trochu chybí vizuální odezva, kterou bych od programu docela očekával. Člověk si sice může rovnou zapnout nějakou hru a zkoušet to napřímo, to už ale přeci jen není až tak pohodlné.

Třetím problémem je nepřítomnost jakékoliv indikace stavu nabití ovladače. Nikde není ani ikonka, ani uvedená procenta, ani jakékoli podmenu, kde by se tato informace dala zjistit.

MOHJON – Android

Říkáte si, co je to Mohjon? Také jsem si říkal, co to má znamenat. Tak se totiž jmenuje ovládací aplikace BigBig Won pro Android. Aplikaci si můžete najít přímo v obchodě Google Play nebo ji stáhnout jako instalační soubor z webu výrobce.

Androidí aplikace nabízí to samé nastavení jako aplikace pro Windows, dokonce i skoro stejně vypadá. I v ní je tedy možné nastavit si všechna tlačítka, odezvy, nahrát makra a tak dále.

Co však oproti desktopové verzi aplikace přináší, je změna podsvícení pro lightbar a tlačítko Home. Proč toto není i v desktopové verzi, nevím. A takovou drobností je záložka “Vibrate”, která nastavuje intenzitu, respektive rozsah intenzity, vibrací při hraní. V desktopové aplikaci se tato záložka jmenuje trochu nešťastně “Shake”.

Ale ani tady nenajdete stav nabití ovladače. Dokonce se ikona baterie nezobrazí ani v nastavení Bluetooth telefonu.

Praktické používání

Teď přichází řada na několik důležitých poznatků z reálného používání. Gamepad jsem testoval hlavně ve hrách Mortal Kombat, Cyberpunk 2077, Forza Horizon 5, Forza motorsport, Japanese Drift Master a Ghost of Tsushima.

Jako první zmíním pocity z páček a triggerů. Svým dobře zvoleným odporem a dostatečně hladkým chodem mi dělaly opravdu radost. Nikdy se mi nestalo, že bych musel něco nastavovat nebo že by tlačítka, triggery či páčky špatně registrovaly vstup.

Jen si trochu rýpnu do nastavení křivek odezvy páček a triggerů. Při nastavení jedné z mezních hodnot se senzory úplně zblázní a dělají si, co chtějí.

Ovládání gyroskopem potřebuje poměrně dost zkušeností, a i když jsem si je chtěl osvojit, nepodařilo se mi to. Jedním z důvodů je, že gyroskop v gamepadu nesnímá dobře drobné, pomalé pohyby.

S ovladačem se vlastně musí tak trochu trhnout, nebo rychleji pohnout, aby pohyb zaregistroval, a to s jakýmkoliv nastavením senzitivity nebo kompenzace.

Takovou maličkostí, na kterou jsem narazil, je také zvláštní název ovladače při párování. Hledal jsem pro připojení ovladač Bigbig Won nebo něco podobného, ale ID gamepadu je “Xbox Wireless Controller”. Zároveň jsem ale ve výčtu měl i “Rainbow2pro_a0”, ke kterému se nedalo připojit.

Dva vibrační motorky, jeden v levé a druhý v pravé rukojeti, jsou poměrně silné. Nečekejte ale od nich jakoukoli velkou finesu jako u DualSense ovladačů od Sony nebo jiných lepších.

Odezva je spíše pomalejší, ale alespoň se dá upravit rozsah intenzity vibrací, což je fajn. Když bude potřeba, lze to udělat i rovnou na ovladači, bez ovládací aplikace, přes zkratku FN + šipka vpravo (vibrace – Off, Low, Mid, High).

Kromě těchto spíše drobností mi ale BigBig Won Rainbow 2 Pro sloužil velmi dobře, bez jakéhokoli odpojování nebo dalších nepříjemností, které u bezdrátového příslušenství můžou nastat. Všechno fungovalo rovnou z balení tak, jak jsem předpokládal, a od první minuty jsem mohl hrát.

Baterie a výdrž

Mnohdy je měření výdrže poměrně komplikované. V případě BigBig Won je ale situace ještě složitější. Výrobce totiž nikde neuvádí kapacitu baterie. To však ještě nemusí znamenat nějakou pohromu.

Že se ale nedostalo ani na indikátor nebo procentuální nabití v ovládací aplikaci, a to ani na desktopu, ani v telefonu, testování výdrže ztížilo opravdu dost. Ovladač nereportuje úroveň nabití ani v nativním režimu na Androidu, kde je vidět jen malá ikona baterie.

A ve Windows se mi stav baterie nezobrazí ani v programu Bluetooth Battery Monitor, který mám speciálně pro testování Bluetooth zařízení.

A když k tomu připočtu nabíjecí stojánek, na který jsem vždy po hraní ovladač rovnou odložil, bylo testování reálné výdrže opravdu náročné.

Ovladač se alespoň rozsvítí červeně, když mu dochází šťáva, a nakonec jsem na jedno nabití dostal velmi hrubým odhadem 15 hodin hraní, většinu z toho s vypnutým podsvícením a vibracemi na nižší úroveň.

Závěrečné zhodnocení

Možná si říkáte, jak to bude s celkovým hodnocením, když je všechno tak skvělé. Popravdě, není toho moc, co jde ovladači za 1500 Kč vytknout. S tou výbavou, kterou do něj v BigBig Won dali, se opravdu horko těžko hledají nějaká výraznější negativa.

Prvním z nich ale je směrový kříž, který má příliš lehká tlačítka s menší odezvou, než by bylo ideální. Druhým pak gyroskop, který nedokáže snímat pomalejší pohyby, což z něj dělá trochu zbytečnou funkci.

Ovládací aplikace je sice komplexní, ale mohla by být lépe připravena pro moderní operační systémy. Její velký mínus je, že nikde neukazuje momentální stav baterie.

Tím bychom se ale dostali k tomu lepšímu, co BigBig Won Rainbow 2 Pro nabízí.

Hallovy snímače v páčkách i triggerech jsou skvělou ukázkou technologií. Stejně tak i nastavení odporu a hladkost chodu u obou těchto ovládacích prvků. Zbytek tlačítek je rovněž velmi slušný, mají dostatečně pevný dopad i taktilní chod, takže vždy přesně víte, zda jste to či ono tlačítko zmáčkli.

Použité materiály jsou spíše průměrné, ale pogumování madel je velmi příjemným bonusem. Za svou cenu ovladač rozhodně potěší i svým nabíjecím stojánkem, který by ale mohl mít o trochu lepší design, aby se na něm ovladač vyrovnal sám, bez nutnosti zásahu uživatele.

A pak tu jsou všechny ty drobnosti v podobě funkcí, jako je 3,5mm Jack, všechny tři možnosti připojení – Bluetooth, 2,4 GHz a kabel, spolu s možností nastavení ovladače bez nutnosti použití jakékoliv aplikace.

Pokud ale budete aplikaci používat, nabídne se vám zajímavá možnost duálního připojení k počítači a telefonu zároveň, a to s možností změny nastavení přímo za chodu. Jako další silný bod vidím všechny návody, videa a informace, které výrobce dodává. To se prostě jen tak nevidí.

Ergonomie gamepadu je poměrně standardní a poplatná svému vzoru Xbox ovladače. Pokud jste na tento styl zvyklý, budete u BigBig Won jako doma.

Jako určitou konkurenci bych viděl originální Xbox Wireless Controller, který se prodává za stejnou cenu. Je to sice ovladač, který nemá skoro žádné vychytávky navíc, ale je vyrobený z lepších materiálů a díky využití AA baterií má na jedno nabití neuvěřitelnou výdrž v desítkách hodin.

Pokud byste na druhou stranu chtěli o něco málo levnější ovladač, můžete se podívat na 8-BitDo Ultimate, který sice není tak vybavený, ale ve výsledku nabízí stejný poměr výbavy a ceny.

BigBig Won Rainbow 2 Pro nabízí enormní nálož všech možných vychytávek a drobností, které ostatní výrobci nemají, a všechno umí dobře. Jestli se rozhodujete o herním příslušenství v podobě herního gamepadu, je moje doporučení více než snadné.