Jabra není žádný nováček na poli sluchátek, ale poslechová sluchátka nebyla dlouho doménou, kterou by byl tento výrobce nějak výrazněji známý. Do rukou se nám dostal rovnou jejich nejdražší model Jabra Elite 10.
Jsou ale vysoká očekávání na místě a podařilo se výrobci cenu ospravedlnit? To se dozvíte z naší recenze Jabra Elite 10.
Balení
Už při prvním pohledu na balení je celkem jasné, kde výrobce šetřil. Nějaká luxusní krabička není potřeba, ale na druhou stranu i to udělá dojem. A dojem se dá udělat jen poprvé. Papírový přebal s velkým číslem “10”, podle modelu sluchátek, s mraky na pozadí a vypsanými marketingovými informacemi, na mě nepůsobí zrovna moc přesvědčivě.
Vnitřní krabička je také jen z pevného papíru a přivítá vás ještě více hesel o tom, jak jsou tohle ta nejlepší TWS sluchátka, jak je zvuk úžasný, že je možné si je zaregistrovat a prodloužit si tak záruku, že bylo naskenováno 62 000 uší pro co nejlepší fit… působí to na mě zvláštně u sluchátek, jejichž cena atakuje ty nejvyšší běžné příčky ve svém segmentu.
Co se vybavení týče, uživatel dostane takový velmi základní návod na ovládání, který je však dostačující, krátký nabíjecí USB-C kabel a dohromady čtyři velikosti silikonových nástavců.
Ty mají netradiční tvar a trojhranný otvor, kterým se na nástavec nasazují. Jabra Elite 10 jsou jedny z mála sluchátek, kde jsem si musel vyměnit nástavce, protože ty výchozí mi seděly v uších opravdu špatně. Pokud byste se setkali s tím, že vám sluchátka nepřipadají pohodlná, zkuste si vyměnit nástavce.
Design sluchátek a pouzdra
Při prvním pohledu na sluchátka se mi vybavily Samsung Galaxy Buds FE, které jsme měli k recenzi asi před půl rokem. To jsou také TWS bez nožičky, takže jistá podobnost se najde.
Co mě ale zarazilo asi nejvíce je jejich neobvyklá barva. Výrobce ji označuje “kakaová” a skutečně se jedná o hnědou s mírným náznakem červené až kaštanové. Opravdu zvláštní barva. Naštěstí jsou k dispozici také běžné barvy jako je lesklá či matná černá, titanová a krémová.
Tvarem se Jabra Elite 10 nijak neodlišují od ostatních “buds”, tedy sluchátek bez nožičky. Jejich organický tvar je přizpůsobený lidské anatomii a sluchátka tak dávají tušit, že budou pohodlná.
Ploché místo, kterému by se asi dalo říkat “faceplate”, obsahuje, kromě názvu výrobce, fyzické tlačítko. Ano, Jabra Elite 10 nemají dotykovou plochu, ale fyzické tlačítko. Kromě toho je na těle senzor přiblížení, dohromady tři mikrofony a také dva nabíjecí piny.
Nabíjecí pouzdro má celkem zajímavý tvar. Je poměrně tenké, ale kvůli tomu vyšší, se zakulacenými rohy. Horní část víčka je však plochá a sluchátka se tak dají položit právě na ni, díky čemuž jsou stabilní třeba na stole. Pod nápisem výrobce je pak na přední straně umístěná malá vícebarevná LED a zespoda nabíjecí USB-C konektor.
Na zádech pouzdra je pak schovaná cívka pro bezdrátové nabíjení. Nicméně, kdybych si nepřečetl všechny odrážky na webu výrobce, z balení ani z návodu bych se to nedozvěděl. Což je trochu škoda, že se o tom v návodu nepíše a ani pouzdro samotné nemá třeba Qi značku.
Zpracování sluchátek a pouzdra
Zde přichází asi největší kontroverze celých Jabra Elite 10. Hned jak jsem sluchátka vybalil, nemohl jsem se zbavit dojmu, že jejich pogumovaný povrch je takový zvláštní. Po mnohých zkušenostech s těmito povrchy jsem dospěl názoru, že vždy degradují takovým způsobem, až se dané zařízení nedá skoro používat, jak jsou lepkavé a nechutné.
Záhy jsem ale přišel na to, že to není pogumovaný plast, ale gumový nebo silikonový kryt. Tedy kryt v tom smyslu, že se jedná o nedílnou součást těla sluchátek. Kousek se dá i odloupnout a lze se podívat na vnitřní plastovou konstrukci. Přiznám se, že mi rukama prošlo nemálo sluchátek, ale takovéhle řešení si nevybavím u žádných z nich. Kromě možných výhod komfortu při nošení mě nenapadá moc plusů pro takovýto silikonový kryt. Už od pohledu vypadají sluchátka divně a na omak to není o moc lepší.
Vlastně kvůli povrchu, nebo tedy silikonovému krytu, se zpracování dost těžko posuzuje. Silikon nemá žádnou strukturu a je měkký, takže klasické metriky slícování, kvality a dalších bodů se tady dají stěží použít.
Tlačítko má dobře zvolený odpor a nehrozí tak, že byste si museli sluchátko zarazit hluboko do ucha, abyste jej zmáčkli. Není to sice tak pohodlné jako dotyková plocha, ale ta má zase své problémy.
Nabíjecí pouzdro je vyrobené z běžného tvrdého plastu a, kromě trochu neobvyklého horního víčka, na něm není moc co popisovat. Tedy do té chvíle, než zmíněné víčko otevřete. Jeho odpor při otevírání je lehce nedostatečný a v jednom místě se viklá, těsně před aretací v otevřeném stavu. Navíc je aretační bod tak měkký, že z toho má člověk trochu pocit, jako kdyby víčko otevíral nějak špatně.
Postrádá to takový ten “snap”, na který se těšíte a který dokáže být uspokojivý. Víčko mají třeba u Samsungu zpracované minimálně o dvě třídy lépe, a to i díky vymodelovanému protikusu, na který v Jabra úplně zapomněli.
Vnitřek pouzdra je vyrobený z velmi podobného měkkého materiálu, jako je použitý i na sluchátkách. Samotná sluchátka do své pozice sednou dobře a mají i dostatečně silný magnet, který je udrží uvnitř.
Samozřejmě chápu, že takové drobnosti nemusí nic znamenat, nicméně ostatní výrobci mají tyto věci lépe vyřešené a ten cit pro detail je u nich na mnohem vyšší úrovni. Také s přihlédnutím k vysoké ceně, která je výrobcem nastavená na 6499 Kč, je mojí povinností se pustit i do relativních drobností.
Výbava a hardware
Co si budeme povídat, výbava naprosté většiny TWS sluchátek je dnes hodně podobná a liší se jen v drobnostech. Připojení sluchátek se realizuje přes Bluetooth 5.3 s maximálním počtem 10 spárovaných zařízení.
Kodeky, které sluchátka podporují, jsou bohužel pouze SBC a AAC. Opravdu to není ani žádná z variant apt-X, ale ani LDAC nebo nějaký jiný z lepších kodeků. Nejde o to, že by třeba AAC bylo špatné, proč ale nenabídnout něco lepšího pokročilejším uživatelům, kteří by z toho mohli benefitovat. U zmiňovaných Samsung Galaxy Buds FE je situace stejná, ale ta také stojí třetinu ceny Jabra Elite 10. A například Huawei Freebuds 5i jsou v tomto ohledu dokonce lépe vybavená, přestože také stojí o notný kus méně.
Stupeň krytí je nastavený výrobcem na IP57, což je poměrně vysoký standard a sluchátka by tak měla přežít bez problémů i poměrně dost vody i prachu.
Jinak mají Jabra Elite 10 klasickou výbavu v podobě ANC s vyrovnáváním tlaku v uších, podporu šesti mikrofonů pro co nejlepší kvalitu ANC, senzor přiblížení pro automatické pozastavení hudby, funkci FastPair i SwiftPair pro Windows a pár dalších drobností.
O použitých měničích výrobce mlčí, kromě uvedeného frekvenčního rozsahu 20 - 2000 Hz, což je takový zlatý standard. Baterie v pouzdře má neznámou kapacitu, což platí i pro baterie v samotných sluchátkách. Duální připojení už dnes beru jako standard a i Jabra Elite 10 jej má. Bezdrátové Qi nabíjení mě potěšilo, i když už jej v této cenové kategorii beru jako běžnou věc.
Kvalita zvuku
Jabra není zrovna malý výrobce, ale segment poslechových sluchátek je pro ni přece jen novější než všechna ta office zařízení a headsety. Elite 10 slibují špičkovou kvalitu a za velmi vysokou cenu 6499 Kč by tento slib měla naplnit. Pojďme se trochu ponořit do tajů tuningu nejvyššího modelu v nabídce.
Jabra Elite 10 sází na relativně neutrální ladění zvuku s křivkou do mírného V, tedy spíše k takovému tomu zábavnějším tuningu, který je mezi většinou uživatelů, mě nevyjímaje, dost oblíbený.
Celková tonalita je ale poměrně dost posunutá směrem k vyšším registrům a sluchátka zní na první poslech docela ostře, člověk si na ně musí zvykat. Nicméně ještě stále zní přirozeně, ale není to takový ten příjemný poslech od první sekundy. A to si myslím, jako dlouhodobý uživatel Ikko OH10 a nově Hidizs MP145, že nějaké ty výšky rozhodně dokážu snést. Ale pěkně popořadě.
Zvuk je díky větší porci výšek dostatečně prosvětlený a má dobrý základ pro lepší orientaci v prostoru. Nejedná se samozřejmě o velká otevřená sluchátka, takže není na místě očekávat zázraky. Ale v rámci TWS je prostor podaný dostatečně dobře. Jedná se spíše o levopravé umístění s lepší hloubkou scény než její šířkou či výškou.
Vážná hudba, v podání Jana Dismase Zelenky a jeho sonát pro tři nástroje, je opravdu příjemně zahraná s jemnými detaily na pozadí a dobrým umístěním hlavních nástrojů v prostoru.
Basy
Basy jsou zastoupené v dostatečné míře tak, aby byly úderné, ale aby nezasahovaly do ostatních frekvencí. Jejich transparentnost i rychlost je překvapivě slušná, ale nebojí se autoritativně zasáhnout, pokud se to po nich žádá. Jordan Burns v jeho skladbě Weekend možná není v podání Jabra Elite úplný bass-festival, který vám utrhne hlavu, ale spíše jde cestou lepší prokreslenosti a struktury velmi výrazné basové linky.
Co se týče akustických nástrojů jako je baskytara v Raining in LA od Franc Moody – ta má prominentní postavení a šťavnatý základ, který ale dobře doplňuje zbytek skladby.
Úvod zahraný na bicí v Set it Off od amerických P.O.D. má dostatečnou údernost a kopák podává s příjemnou rychlostí.
Takže, pokud hledáte rychlý, dostatečně přesný a transparentní bas s dobrou dávkou objemu, má Jabra Elite co nabídnout. Pokud chcete naopak “bass-head” úroveň pro elektronickou hudbu, kde to je spíše o kvantitě, koukněte se raději jinam.
Středy
Tolik důležité frekvenční pásmo, kterým jsou středy, je někdy hodně těžké připravit v dostatečné kvalitě. Ale v Jabra očividně ví, jak se to dělá, protože Elite 10 jsou skvěle naladěné. Téměř celý průběh středů, od nižších až po ty, co zasahují do výšek, je výborný. Cokoliv, co si pustíte, od zpěvu přes akustické nástroje, zní nadmíru příjemně a vyrovnaně.
Joni Mitchell ve své zpívané poezii, převážně tedy z alba Court and Spark, zní výborně. Její hlas je skvěle umístěný v prostoru mezi nástroji, je prokreslený a zní jasně a velmi přirozeně.
Patrick Nissley se svým sametovým hlasem v Innerpartysystem hraje prim a dá se o něm napsat téměř to samé. Nicméně malinko mi chybí trochu výraznější tělo, které by se hodilo pro mužské hlasy celkově. Je to ale jen maličkost, protože i takhle jsou středy skvělé.
Výšky
A dostáváme se k Achillově patě celých Jabra Elite 10. Průběh výšek je od středů příjemný, ale, jakmile se přehoupnou přes nějakých 6 kHz, najednou jako by v Jabra snad skoro ohluchli.
Frekvenční odezva výšek je totiž hodně nevyrovnaná a křivka pokračuje téměř rovně, chvílemi i směrem nahoru. To zapříčiňuje to, že zvuk je chvílemi pichlavý, má výrazné sykavky a zvuk to, samozřejmě podle žánru, posunuje trochu nepříjemným způsobem. Sluchátka tak chvílemi dost “tlačí na pilu”, a to nemusí být každému po chuti.
Jakmile si pustíte něco, jako jsou The.Switch s jejich eponymním albem nebo metalcorové Samurai Pizza Cats, velmi rychle přijdete na to, že bicí vám udělají z uší mašírku. Jsou velmi ostré a dominují celému vrchnímu pásmu frekvenční odezvy. Jakýkoliv hlasitější poslech metalu může být poměrně rychle unavující. Na druhou stranu dokáží Jabra Elite 10 zásobovat dobrým množstvím detailů a také díky tomu mají poměrně dobře podaný prostor. Kdybych to měl přirovnat k dalším sluchátkům, ne nutně TWS modelům, napadá mě Grado SR60 a Beyerdynamic DT990 Pro.
Dolby, Spotify a Ekvalizér
Jabra přináší podporu Spatial Audio od Dolby. To se hodí spíše pro sledování filmů než pro poslech hudby. Osobně jsem na telefonu žádný film neviděl odhadem od dob Symbianových Nokií s klasickými tlačítky. A ani Netflix na Androidu mě moc nepřesvědčil, abych Dolby Spatial Audio považoval za užitečnou funkci. Zvuk je možné také uzamknout v prostoru, takže otáčením hlavy je pak zvuk slyšet z jedné nebo druhé strany. To sluchátka umí dobře, jen ta kvalita zvuku celkově trpí, je tenký a chybí mi v něm podstatná část informací.
Novinkou pro mě byla funkce Spotify Tap. Je to vlastně taková zkratka, kdy se po dvojitém stisknutí tlačítka na levém sluchátku spustí aplikace Spotify a rovnou začne hrát. A to bez nutnosti vytahovat telefon nebo cokoli dalšího nastavovat. Trochu neobvyklé je na tom to, že se vybere playlist, který je sestavený na základě vaší historie poslechu právě v této aplikaci.
Druhým dvojitým poklepáním se vybere další náhodná skladba. To pro uživatele Spotify nemusí být úplně špatné, protože algoritmus, který Spotify má na vyhledávání a doporučování hudby, patří k nejlepším. My, kteří posloucháme lokální soubory nebo přes Tidal, máme bohužel smolíka.
Co se ekvalizéru týče, výrobce si připravil dohromady 6 přednastavených profilů: Neutral, Speech, Bass boost, Treble boost, Smooth a Energize.
A zcela na rovinu, ani jeden z profilů není příliš dobrý. Většina ještě přidává na výškách nebo basách či obojím a sluchátka zní daleko hůře. Naštěstí se dá vytvořit i vlastní ekvalizační profil. Naneštěstí má ale jen 5 posuvníků, takže je velmi nepřesný a, pokud byste chtěli použít ekvalizér, raději bych vás odkázal na léty vyzkoušený Wavelet. Trochu mě mrzí, že se neopakuje situace z Audeze Maxwell, kdy byly přednastavené profily naprosto špičkové.
Mikrofon a volání
Jabra se dlouho zabývala vývojem a výrobou náhlavních souprav spolu s profesionálními řešeními pro firemní používání. Má tedy velmi dobré předpoklady pro to, aby jejich TWS byly přece jen nad průměrem v kvalitě hovorů.
Na druhou stranu je bluetooth a TWS kombinace, která se dá těžko vypilovat do nějaké opravdu dobré formy a ani Jabra s tím bohužel tolik neudělala. Není to však primárně chyba výrobců, ale přenosového kodeku a také umístění mikrofonů, které jsou až daleko za našimi ústy.
Jabra Elite 10 je přece jen o trochu dále než většina sluchátek od běžných výrobců a kvalita hlasu při hovoru je jen o pár stupňů za Apple. To není vůbec špatné. Hlas je jasný a zřetelný a nezní jako kdyby na vás někdo mluvil z papírové krabice.
Trochu horší to je ve špatných podmínkách, třeba na hodně rušné ulici, ale ani tam nepadá kvalita hovoru tolik, jak bych očekával. S voláním jsem neměl jediný problém ani já, ani protistrana.
ANC
Kdo nemá ANC v TWS sluchátkách, jako by ani nebyl. To samozřejmě v Jabra dobře ví, takže si připravili několik možností, jak s takovým ANC nakládat. Nastavení je samozřejmě dostupné v aplikaci Jabra Sound+, kterou si ještě rozebereme v další kapitole.
Hned první položka je ale trochu kontroverzní. ANC lze totiž jen zapnout, vypnout nebo nastavit tzv. HearThrough, tedy transparentní mód. Pokud byste si chtěli nastavit například intenzitu odhlučňování, tak máte smůlu. To považuji za výraznou chybu.
Transparentní mód je na tom lépe, protože tomu jde nastavit alespoň ta intenzita. A na poloviční nastavení zní fajn. Není moc zašuměný a je dostatečně přirozený, aby lidský hlas i okolní zvuky zněly příjemně.
Musím se ale podělit o jednu nepříjemnou vlastnost, na kterou jsem při používání narazil. Cestou autobusem (starší Iveco) jsem po zapnutí aktivního odhlučňování přišel na to, že si sluchátka pravděpodobně neumí poradit s nějakou frekvencí zvuku a ANC vypadávalo přesně v tom samém rytmu.
To znamená bohužel to, že chvilku bylo ANC aktivní a normálně fungovalo, chvilku na to vypadlo a téměř se vypnulo. Byl to podobný pocit, jako kdyby vám na zlomek sekundy vypadla sluchátka z uší. Nedokázal jsem je ale přesvědčit jakýmkoli nastavením, aby fungovala správně a v tuto chvíli je tedy ANC trochu rozbité. V ostatní scénářích, jako je hlučná ulice, ale fungovalo dobře.
Kvalita ANC je však spíše průměrná a na etalony v podobě Apple, Sony a Bose bohužel nestačí. Z hlučné ulice se sice odfiltrovala většina hluku, ale vyšší frekvence, včetně lidských hlasů, se do sluchátek přece jen dostaly. Hlasitější kolegy, neřkuli kolegyně s ještě vyšším hlasem, sluchátka nedokáží moc dobře odfiltrovat.
Po zapnutí ANC se také nedostaví příliš silný efekt podtlaku, a to je příjemné, byť očekávané. Fajn je také to, že zapnutá funkce ovlivňuje přehrávaný zvuk jen velmi málo, a není tedy problém poslouchat s i bez ANC.
Aplikace
Aplikace Jabra Sound+ slouží pro všemožné nastavení a je dostupná pro systémy Android a Apple. Její rozložení je na první pohled běžné a nabízí všechny možnosti, které najdeme i u ostatních výrobců.
Na první obrazovce nás přivítá obrázek sluchátek s kapacitou baterií jak ve sluchátkách, tak v pouzdru a hned pod ním je nastavení ANC. Poté nastavení Dolby Spatial Sound, přednastavený ekvalizér s možností vlastního profilu a poslední položkou je Soundscape. To jsou přednastavené zvuky pro usínání nebo koncentraci jako je Pink noise, White noise, zvuk vln, deště, zvuk městského davu a tak podobně.
Kromě těchto možností jsou tu ještě další menu, skrývající různé další body, které jsou už ale dost nepřehledné a často vyvedené jen v textové podobě.
Dá se například nastavit Find my Jabra, tedy obdoba dohledání ztracených sluchátek, nastavení připojení jen k jednomu sluchátku, update firmwaru a mnoho, mnoho dalšího. Trochu mě zarazilo, když jsem tu našel také nastavení gest, nastavení spánku i zvukového feedbacku. To jsou věci, které bych naopak očekával v hlavním menu nebo alespoň v nějaké záložce, která je vidět na první pohled.
A když jsem narazil na gesta, na chvilku se u nich zastavím. Pro každé sluchátko se dá nastavit dohromady 6 gest ve smyslu počtu stlačení tlačítka - jedno, dvě nebo tři stisknutí. To na první pohled může být v pořádku až na to, že sluchátka nepodporují dlouhé stisknutí, ke kterému by se mohla přiřadit další funkce. Říkáte si, jaké další funkce? Například změnu hlasitosti. Jenže úpravu hlasitosti Jabra Elite 10 nepodporuje, takže jste odkázání na vaše zařízení.
Pokud se ale s aplikací sžijete, tak s ní lze bez větších problémů operovat, protože obsahuje všechno, na co jsem si dokázal vzpomenout. Snad až na to nastavení ANC, které jsem zmiňoval v předchozí kapitole.
Baterie a výdrž
Je trochu škoda, že se výrobce nikde nezmiňuje o kapacitě baterií. Uvádí jen výdrž, i když i to je lepší než nic. Většinu času jsem Jabra Elite 10 používal se zapnutým ANC, abych je prohnal příslovečnou “zkouškou ohněm”.
Podle tabulky na webu výrobce by měla být reálná výdrž sluchátek na jedno nabití s ANC zhruba 6 hodin a bez ANC 8 hodin. Osobně se mi podařilo oba limity přetáhnout, což je docela neobvyklé. Většinou je to spíše na druhou stranu, tedy menší výdrž, než jakou výrobce uvádí.
Se zapnutým ANC jsem se dostal na 7 hodin a s vypnutým ANC dokonce na 10 hodin kontinuálního přehrávání. To činí z Jabra Elite 10 zástupce TWS s jednou z nejlepších výdrží, které jsme u nás měli na testování.
V našich laboratorních podmínkách, kde sluchátka kalibrujeme na jednotnou hlasitost s nastaveným AAC kodekem a s vypnutým ANC, byla výdrž dokonce ještě lepší, a to 11 hodin a 18 minut. Se zapnutým ANC se v laboratoři podařilo sluchátka udržet naživu pořád dost pěkných 7 hodin a 36 minut.
Test výdrže
Nabíjecí pouzdro nabídne další 3-4 nabití z nuly na sto, takže celková výdrž je ve vyšších desítkách hodin a to by vám mělo dostačovat i na opravdu dlouhý výlet bez elektrické energie.
Co mě potěšilo je přítomnost bezdrátového nabíjení Qi. Nabíjení přes USB-C konektor je samozřejmostí. Nabití pouzdra i se sluchátky zabere zhruba 3 hodiny. Příjemnou funkcí je rychlonabíjení sluchátek, kdy 5 minut nabíjení přidá až 1 hodinu poslechu.
Používání v praxi
V téhle kapitole se dnes moc dlouho nezdržím. Jabra Elite 10 nemají žádné vážné problémy, o kterých bych mohl psát, snad kromě vypadávání ANC v jedné specifické situaci v autobusu. Fit v uchu sice není úplně 100%, ale je lepší než u několika posledních TWS, které mi prošly rukama. Ale to je opět spíše jen kompatibilita mých uší než chyba sluchátek.
Musím říct, že fyzická tlačítka mi nevadila, byť jsem se jich trochu bál. Jejich stisk je natolik jemný, že nejsou ani hlučná a ani se sluchátko nezamáčkne nepříjemně do ucha, jak tomu bývalo u některých starších sluchátek.
Spojení s telefonem i s PC bylo vždy dobré, signál je dostatečně silný i pro nějaké to pobíhání po bytě nebo gymu.
Spousta výrobců používá pro upozornění sadu nějakých zvuků. V Jabra se ale vydali o kousek dál a přepínání ANC spolu s několika dalšími funkcemi přečte hluboký a sametový ženský hlas. Avšak pro běžná ovládací gesta zpět, dopředu nebo play/pause nemají sluchátka jakoukoli zvukovou indikaci, což je trochu škoda.
Závěrečné zhodnocení
K Jabra Elite 10 jsem přistupoval s náležitou dávkou zvědavosti jako k esu v rukávu trochu opomíjeného výrobce na poli TWS. Vyplatil se takový přístup, nebo bylo lepší trochu snížit očekávání? Bez většího mučení se musím přiznat, že druhý přístup by byl asi tím lepším z výběru.
Jabra Elite 10 jsou už opravdu drahá TWS sluchátka a s konkurují těm nejdražším, která se dají běžně koupit. A konkurence v podobě Apple, Sony nebo Bose rozhodně malá není. Na přešlapy tu není moc prostoru.
Začnu tím, co mě na sluchátkách nebavilo nejvíce, a to je zpracování. Silikonový obal, nebo jak to správně nazvat, je prostě příliš laciný materiál, který proti konkurenci nemá šanci obstát. Nabíjecí pouzdro moc vysokých kvalit také nemá a konkurence je mnohem dál. Samsung, ale i Nothing, má pouzdra skvělá a daleko pohlednější i skladnější a z lepších materiálů.
Zvuk sluchátek je z větší části dobrý, skoro až skvělý. Jenže pak se objeví výšky a celý ten obraz se trochu zkazí. Výšek je opravdu velké množství a chvílemi jsou velmi ostré a nepříjemné. Přestože obsahují relativně dost informací, na některé žánry, primárně metalcore, punk a podobné, se sluchátka moc nehodí. Nebýt právě toho, neměl bych jim zase tak moc co vytknout.
Schopnosti ANC jsou spíše pod průměrem, opět, vzhledem k ceně, nedokáží nabídnout to, co má konkurence. Tedy ne, že by bylo ANC nějaký průšvih, jen je méně účinné. A pak je tu ta drobnost s vypadáváním ANC při specifické frekvenci zvuku, se kterou si sluchátka prostě nedokázala poradit.
Dost mě také mrzí to, že Jabra Elite 10, ač nejvyšší model nabídky, nemá jakékoliv pokročilé kodeky jako je LDAC, LHDC nebo alespoň aptX a jeho varianty. AAC a SBC by mělo být v roce 2024 opravdu výsadou jen základních sluchátek.
Mezi pozitivní body se řadí skvělá výdrž na jedno nabití, která atakuje téměř nejvyšší příčky, tedy alespoň v našem rozsahu testování. Pokud si vypnete ANC, můžete očekávat s pouzdrem výdrž několik desítek hodin, a to by mělo vystačit i velmi náročným uživatelům.
Moje uši nejsou s mnoha TWS sluchátky úplně kompatibilní, ale Jabra Elite 10 přece jen ode mě dostanou plusový bod, protože ani po několika hodinách jsem neměl z nošení špatný pocit nebo nějaké bolení.
A, i když jsem mezi mínusy dal zvuk sluchátek, musím jej dát i mezi plusy, protože kvalita provedení basů i středů je velmi dobrá. Tonalita je přirozená a zvuk netrpí na další neduhy. Pokud se vyvarujete hudbě, která je ostrá a pichlavá, odmění vás Jabra Elite 10 velmi příjemným podáním.
Ostatní výbava v podobě aplikace Jabra Sound+, bezdrátového Qi nabíjení, Dolby Spatial Sound a dalších je v této ceně očekávaná a její absence by byla jen dalším mínusem.
Asi je to z recenze poznat na první přečtení, s Jabra Elite 10 jsem zas tak spokojený nebyl. Nechci sluchátka úplně shazovat, protože přece jen nejsou úplně špatná, ale Apple má u svých AirPods 2 Pro všechno vyřešené na jedničku s hvězdičkou a za tu samou cenu. Pokud koukáte po dražších TWS sluchátkách, zkuste se podívat nejdříve na Samsung Galaxy Buds2 Pro, Huawei FreeBuds Pro 2 nebo Sony WF-1000XM5. Jsou sice levnější, ale o to lepší poměr ceny a kvality vám nabídnou.
Výhody
-
Tonalita a zvuk v basech a středech
-
Vybavená aplikace
-
Dobrý fit
-
Skvělá výdrž
-
Bezdrátové Qi nabíjení
Nevýhody
-
Silikonový obal sluchátek
-
Velmi ostré výšky
-
Podprůměrné zpracování pouzdra i sluchátek
-
Podpora pouze SBC a AAC kodeků
-
Slabší ANC
-
Nepodporují gesto pro hlasitost
