Pokud hledáte ve vodách dražších TWS sluchátek, jistě na vás ve výsledcích vykoukly nejméně jedny od Xiaomi. Tento výrobce není ve světě zcela bezdrátových sluchátek žádným nováčkem.
Jak si stojí Xiaomi Buds 4 Pro si můžete přečíst v následující recenzi.
Obsah balení
Krabička z velmi pevného a tvrdého kartonu je vyvedena v elegantní černé barvě. Na vrchním krytu jsou samotná sluchátka a na zadním krytu je velké množství různých piktogramů a značek a také technické parametry sluchátek.
Uvnitř je celkem běžná výbava jakýchkoliv TWS sluchátek. Tedy sluchátka v nabíjecím pouzdru, slušně zpracovaný návod, nabíjecí USB-C kabel a dvojice silikonových nástavců. Ty jsou dohromady ve třech předpokládaných velikostech - S, M a L.
Design sluchátek
Výrobce nabízí sluchátka ve dvou barevných provedeních. Space Black je to provedení, které máme na recenzi. Druhá varianta je Star Gold, laděná do zlato-stříbrné kombinace, s lehkým nádechem Champagne.
Nabíjecí pouzdro je příjemně zakulacené a díky jeho rozměrům 59 x 47 x 26,5 mm jej není problém nosit i v kapse dámských kalhot. Vrchní kryt se otevírá v trochu neobvyklém stylu, protože celá lesklá část je vrchní kryt. Otevře se vlastně trochu jako malá šperkovnice nebo krabička s prstýnkem. Je to sice nápadité, ale není to moc praktické pro další manipulaci. Vespod pouzdra je pak USB-C konektor a párovací tlačítko, zepředu několikabarevná LED.
Sluchátka mají stejné plasty, jako pouzdro. Tedy jak hrubší plast, tak ten lesklý. Tvarem jsou to pak dnes tolik rozšířený hybrid mezi špunty a peckami, který nastolil Apple. A zcela bez okolků se přiznám, že právě ten lesklý plast mi jak na sluchátkách, tak na pouzdře, nesedí. Jsou na něm vidět naprosto všechny otisky a navíc vypadá lacině, na dotek i na pohled. A ani ten hrubší plast není zrovna nic extra.
Sluchátka mají na nožičkách senzorová tlačítka, v těle proximity senzor a několik mikrofonů. Nečekal jsem od Xiaomi nějaký vyšperkovaný skvost, nicméně design je z mého subjektivního pohledu takový nemastný neslaný.
Zpracování sluchátek
V předchozí kapitole jsem to již trochu načal. Oba dva použité plasty nejsou ani na pohled ani na omak etalonem kvality. S tím se nese také celkové zpracování. Jednotlivé díly sice dobře lícují, to ano, ale odklápěcí kryt nabíjecího pouzdra se viklá i v zavřeném stavu a v rukou pěkně vrže. Otevření i zavření má příjemný odpor a poměrně příjemný zvuk.
Sluchátka samotná jsou na tom o chlup lépe, jejich slícování je přece jen fajn. Vše dobře sedí, mřížka proximity senzoru je pěkně zapravená, stejně jako ostatní komponenty.
Určitě to nemusí znamenat, že se vám Xiaomi Buds 4 Pro rozpadnou za tři měsíce, ale u sluchátek s cenou 200$ (v českých e-shopech od 4 200 Kč) mi přijde zpracování podprůměrné.
TWS Sluchátka
Výbava a hardware
Xiaomi patří k jedněm z největších výrobců mobilní elektroniky a příslušenství. Není tak divu, že má ve svém rukávu dostatek technologií, které může do svých výrobků dostat.
Xiaomi Buds 4 Pro jsou naplněna vším, co byste od TWS sluchátek v roce 2023 očekávali. Podporují nejnovější verzi Bluetooth 5.3, umí SBC, aptX, aptX Low Latency a LDAC, tedy nejlepší kodeky pro přenos hudby z telefonu do sluchátek.
ANC je již také samozřejmostí, podpora krytí IP54 jistě přijde vhod. Stejně jako možnost připojení ke dvěma zařízením najednou, tedy Dual-device connectivity.
Xiaomi také uvádí, že sluchátka používají dynamický 11 mm “Super balance driver”. Jedinou další informací je kapacita integrované baterie v nabíjecím pouzdru s kapacitou 565 mAh.
Test zvuku
Kapitola se zvukem by vždy měla být u sluchátek středobodem, protože k čemu jsou sluchátka, když budou špatně hrát. Xiaomi Buds 4 Pro jdou zvukem tak trochu na “komerční” jistotu, která osloví asi nejvíce potenciálních uživatelů. Možná to vyjde, možná je to dvousečný krok.
Naladění zvuku je vedené do jednoduchého V stylu. Tedy zvednuté výšky a basy, což nemusí nutně znamenat špatný a zahuhlaný zvuk. Nicméně středy jsou při takovém přístupu vždy tak trochu na druhé koleji. Celková tonalita je teplá a spíše hutnější, s velkým důrazem na basy a středobasy.
Prostor je spíše stísněný, sluchátka hrají více v hlavě, než mimo ni. Ale není to úplně klaustrofobický pocit, to zase ne. Přesnost umístění v prostoru je také spíše horší, přece jen jsou to ozavřená TWS sluchátka. Iluze prostorovosti se v takové konstrukci dělá těžko.
Rozlišení a detailnost zvuku je také spíše na průměru. Nicméně pro účely nošení sluchátek venku to není špatné. Většinu drobných detailů slyšet je a pokud byste se chtěli trochu posunout v tomto ohledu, tak budete muset vyměnit sluchátka za drátová.
Pro nejlepší možný výsledek jsem poslouchal přes telefon, kde se dá jednoduše zvolit přenosový kodek LDAC, který je v současné době to nejlepší, co bluetooth umí.
Basy
Basů je hodně a uspokojí spoustu běžných uživatelů. Basy jdou hodně do hloubky a jejich kvantita je chvílemi možná až moc výrazná. Lehce zasahují do středů a sem tam se může stát, že se vokály dostanou spíše na druhou kolej.
Kvalita basů je spíše velmi průměrná, textura zvuků z nižších rejstříků není nejlepší. Při poslouchání oblíbeného drift-phonku od HXVRMXN mi to zase tolik nevadí, ale třeba Franc Moody s jejich parádní baskytarou už je na můj vkus až moc přeshlušený kvantitou basů.
Celkově jsou basy dunivého charakteru, který je ale poplatný použití v takovýchto TWS sluchátkách. Při cvičení v posilce bych to ale neviděl jako výrazné mínus.
Středy
Do nich odspodu tlačí trochu víc basů, takže mužské vokály mají trochu větší tělo a jsou celkově teplejšího zabarvení, ale kromě toho jsou středy příjemné podané a dostatečně dynamické.
Kvůli ladění sluchátek do V, jsou ale středy upozaděné. Takže vokály a ostatní středové tóny nejsou to hlavní, co vám bude v akustické hudbě znít. A vzhledem k tomu, že výšek není také moc, viz níže, vzniká tu takový trochu tupý zvuk, který nemá potřebnou jiskru.
Artikulace jednotlivých zvuků je průměrná, mluvené slovo se ale na sluchátkách poslouchá dobře. Jen když kolem ještě hraje nějaká hudba, mají tendenci být spíš jen doplněk, než hlavní linie dané skladby. Joni Mitchell ve skladbě Help Me je chvílemi lehce přehlušená perkusemi a její hlas je velmi kulatý a s daleko menší dynamikou, než by mi bylo milé. Patrick Nissley z Innerpartysystem zní o poznání lépe, i když mu pořád trochu chybí ta jasná prezence a síla, se kterou dokáže svůj sametový hlas přenášet do hudby. Nicméně pro ty, kdo nejsou takoví hnidopiši, nejsou středy zase až tak hrozné a většinu vokálů si jde užít.
Výšky
Ve výškách se skrývá další z drobných problémů, kterými Xiaomi Buds 4 Pro trpí. Rozlišení a kvantita výšek není z nejlepších. Kvůli tomu je celkově zvuk kulatější a teplejší, než by bylo ideální. Není jich tolik, aby dokázaly alespoň z části vyrovnat basy. Bicí zní, jako by byly někde za zástěnou. Ne úplně mimo, ale nemají takový ten svůj jasný a průrazný zvuk a údernost.
Při poslechu Tears for Fears a jejich pecky Everybody Wants to Rule the World, je hodně znát slabší podání detailů a jak synťákům, tak vokálům, chybí jiskra, která je tolik typická pro tuhle záležitost z poloviny 80 let. Zvuku by celkově trocha více výšek prospěla pro čistější zvuk.
Na druhou stranu, nebudete mít ani po delším poslechu sluchátek unavené uši, což může být pro někoho určitě plus. Většině uživatelů bude kvantita výšek stačit na to, aby si hudbu užili.
Mikrofon a volání
Mnoho lidí používá TWS sluchátka k hovorům. Je to jednoduché a pohodlné. Xiaomi Buds 4 Pro jsou na to samozřejmě náležitě připravena a kromě 3 mikrofonů v jednom sluchátku, také umí i adaptivní ANC a několik dalších funkcí, jako je “AI wind noise resistance”. To je funkce, která zabraňuje větru, aby byl slyšet ve sluchátkách.
Kvalita přenášeného zvuku, je ale stále stejná, jako u všech ostatních Bluetooth sluchátek, která se mi za posledních pár let dostala do uší. Znatelná komprese trochu stěžuje srozumitelnost, nicméně pro každodenní volání to ale není špatné.
Při volání z hlučné ulice jsou vestavěné funkce ANC fajn a jak volající, tak volaný, neslyší kromě hlasu vlastně téměř nic navíc.
Kvalita ANC
Jako dva nerozluční kamarádi - ANC a TWS. Na trhu dnes skoro nejde najít zcela bezdrátová sluchátka, která by aktivní odhlučnění neměla. Xiaomi Buds 4 Pro nabízí hybridní ANC, které snímá zvuk jak zvenku, tak také zevnitř a dynamicky umí nastavit to nejlepší, co jim použitý hardware umožní.
Sluchátka mají hned několik módů, mezi kterými jde přepínat a všechny jde v ovládací aplikaci také nastavit. O aplikaci Xiaomi Earbuds si povíme něco hned v další kapitole.
Jsou to klasické módy, které většina uživatelů už dlouhodobě zná a to: vypnuto, Transparentní mód, Potlačování hluku a Přizpůsobivé potlačení hluku.
Kromě volby Vypnuto, lze ještě každý mód trochu upravit a nastavit mu intenzitu, se kterou bude více nebo méně propouštět zvuky z okolí.
ANC je při zapnutém nejsilnějším módu opravdu účinné a dokáže odstranit značnou část všech basových, středobasových i některých středových tónů. Zastavující vlak nebo metro je na ně moc, ale to je skutečně extrémní zvuk. Pro pohodlné sezení ve hlučné kavárně, kanceláři nebo autobusu je ANC opravdu skvělé.
Skvělé je taky to, že ani při nastavení nejsilnějšího odhlučnění, nemáte pocit zalehnutí uší. Prostě moderní ANC se vším všudy.
Dynamické ANC, které reaguje na okolní podněty a automaticky nastavuje optimální stupeň odhlučnění, je trochu pomalejší a reaguje s citelným zpožděním. Při poslechu hudby to je trochu nepříjemné. Na druhé straně to je ale fajn volba do míst, která trpí na velké rozdíly mezi hlasitostí zvuků. Když nechcete manuálně přepínat jednotlivá nastavení, je taková možnost vítaná.
Transparentní mód je užitečný zase pro všechny, kteří chtějí vědět, co se děje v jejich okolí. Xiaomi si připravilo dohromady tři možnost: Běžný, Zvýraznění hlasu a Vylepšení okolního zvuku. Všechny módy zní tak trochu jako přes nějaký filtr, ale ne vyloženě špatně. Určitě je to jedna z těch lepších implementací podobné funkce, kterou jsem u TWS sluchátek slyšel. Nejlépe zní asi Vylepšení okolního zvuku, které dodá zvuku širší rozměr a třeba do práce v kancelářských prostorách je opravdu skvělý.
A na konec ještě jedna pozitivní zpráva. Ani zapnutí ANC téměř nijak neovlivní reprodukovaný zvuk sluchátek, což je hodně fajn.
Aplikace
Aplikace ke sluchátkům se jmenuje Xiaomi Earbuds a stáhnete ji na Google Play. Není to tak dávno, co jste se s ní mohli v rámci recenzí u nás na webu potkat. Levnější Redmi Buds 4 Pro ji totiž používají také. Aplikace má v obchodě poměrně nízké hodnocení, ale popravdě nemám zdání proč. Vše, co aplikace Xiaomi Earbuds nabízí, fungovalo vždy přesně podle očekávání. Párování, různé funkce, přepínání ANC, aktualizace firmware i vše ostatní.
Naprostou většinu textu bych mohl rovnou z předešlé recenze na Redmi Buds 4 Pro zkopírovat, protože se víceméně jedná o identicky vybavená sluchátka a aplikace s nimi pracuje stejně. Ale přece jen, pojďme si to trochu rozepsat. Po spárování sluchátek s telefonem se sluchátka objeví v aplikaci. Ta má příjemně vyřešené UI, které není složité a na první jedno nebo dvě kliknutí se dostanete téměř ke všem funkcím, které nabízí.
Na první pohled lze zjistit nabití sluchátek i nabíjecího pouzdra, aktivovat jeden z ANC módů, nastavit si gesta, najít ztracená sluchátka a další. ANC zde má připravené posuvníky pro různé intenzity toho či onoho módu. Položka Přizpůsobivé potlačení hluku, tedy dynamické nastavování podle okolí, je pak trochu schovaná pod Potlačení hluku.
Gesta jsou důležitou součástí každých bezdrátových sluchátek. V samotné záložce je to ale celé tak trochu zmatečné. Jen textový rozpis funkcí pro jednotlivá sluchátka není zrovna na první dobrou přívětivý. Úplně přívětivé také nejsou jednotlivé funkce. Například pro levé sluchátko a dvojklik, lze nastavit jen Následující skladba a Zvýšit hlasitost. Pro pravé sluchátko a trojstisk Předchozí skladba a Snížit hlasitost.
Nastavení gest je poměrně omezené a pokud byste si chtěli nastavit třeba na dvojklik nějakou jinou funkci, tak máte bohužel smůlu. Navíc pro gesto stisknutí a podržení jde konfigurovat jen ANC nebo Hlasový asistent. A jednoduché kliknutí nejde nakonfigurovat vůbec. Uživatel si tak prostě musí zvyknout.
Pod položkou Další připojení je pak funkce Duální připojení, která je ale z nějakého neznámého důvodu ve výchozím stavu vypnutá. Proč by si měl uživatel, takovou dnes již skoro základní funkci, sám zapínat? Něco podobného měly například Huawei FreeBuds 5i, u kterých se zase musel manuálně a aplikaci zapnout LDAC kodek.
Pokud byste si samotná sluchátka někam odložili a telefon k nim byl stále připojený, můžete zkusit funkci Najít sluchátka. Vydávají dobře slyšitelné pípání, které je dostatečně hlasité. Nicméně nabíjecí pouzdro nemá žádný reproduktor, zvuk dělají jen samotná sluchátka.
Pokud byste se chtěli pustit do úprav zvuku, tak nemůžu jinak, než doporučit starý známý Wavelet.
Baterie a výdrž
Otestovat výdrž u elektroniky, která dokáže vydržet hodiny a hodiny, je chvílemi opravdu těžká disciplína. Každý uživatel bude daný výrobek používat jinak v jiných podmínkách a s jiným nastavením. Ale nějaká ta čísla jsem přece jen ze sluchátek dostal.
Nabíjecí pouzdro má 565 mAh a každé ze sluchátek 53 mAh. To jsou celkem běžné hodnoty, které se nijak neodlišují od konkurence.
V praxi to pak znamenalo zhruba 6 hodin nepřetržitého hraní bez ANC, ale se zapnutým LDAC kodekem. Se zapnutým ANC to bylo spíše kolem 5 hodin.
Náš test výdrže baterie, viz níže, je ale testován při kodeku AAC, který je standardem napříč všemi TWS sluchátky. Tam nám sluchátka vydržely téměř 10 hodin, což je skvělá hodnota. Pro náročnější jedince ale doporučuju zapnout kodek LDAC, který sice spotřebovává více energie, ale nabídne lepší kvalitu reprodukovaného zvuku.
Test výdrže
Zase tolik uživatelů asi nebude sluchátka používat 9 hodin v kuse a alespoň na chvilku je do pouzdra vrátí. Sluchátka se totiž poměrně rychle nabíjí, takže po 5 minutách nabíjení vám přibude další 3 hodiny přehrávání a to není k zahození. Dohromady má nabíjecí pouzdro kapacitu pro zhruba 3 plné nabití sluchátek.
Test výdrže s krabičkou
Co mě hodně potěšilo, tak je možnost nabíjet pouzdro přes kabel a bezdrátově přes standard Qi.
Používání v praxi
Sluchátka mají krátkou odezvu i pro sledování filmů, gesta vždy fungovala podle mých představ, i když bych si je raději nastavil podle sebe. Sem tam se mi ale stalo, že na chvilku vypadl zvuk, jen takový kraťoučký hraje-nehraje-hraje zásek. Hlavně při přepínání skladeb v přehrávači (Tidal a Black Player Ex). Ale nevím, zda to nebyl jen rozmar mého telefonu. Na konci testování se mi ale stalo to, že pravé sluchátko prostě přestalo přehrávat hudbu. Ale daly se s ním stále ovládat funkce a fungovala i detekce nasazení. Nepomohlo ani úplně odpárování a spárování sluchátek s telefonem. Až po připojení k dalšímu zařízení se najednou chyba odstranila a sluchátka opět hrála normálně.
Detekce nasazení také fungovala celou dobu skvěle, stejně jako všechny ANC funkce. Párování a detekce již napárovaných sluchátek byla také bez poruch.
Z těch praktických aspektů bych mohl vypíchnout vlastně jen zase a opět ergonomii. Tenhle “Apple styl” sluchátek prostě není dělaný pro moje uši a po dvou a více hodinách jsem měl co dělat, abych sluchátka v uších vůbec strpěl. Klasické IEM s kabelem za ucho jsou prostě ještě stále nepřekonaným konceptem pro mě. Ale tak je to se vším, co se týče ergonomie. Jednomu sluchátka sedí, druhý je ani nevezme do uší.
A ještě si neodpustím jednu drobnost v podobě hlasové odezvy při použití některé z funkcí sluchátek. Ozývají se sice variace na různá “ping” a “dong”, ale když si člověk nepamatuje například přesnou posloupnost ANC gest a ostatních příkazů nebo informativních upozornění, alespoň nějaké mluvené slovo by přišlo celkem vhod.
Závěrečné zhodnocení
Zasloužila si Xiaomi Buds 4 Pro až takhle dlouhou recenzi? Abych řekl pravdu, při ceně přes 4000 Kč ano. Protože za své peníze jistě budete chtít dostat kvalitu a ne nějaký laciný šunt.
Začal bych tím lepším, co sluchátka nabízí. ANC je znamenité a všechny módy, které sluchátka umí, umí skvěle. Podpora duálního připojení, LDAC kodeku a Qi nabíjení, jsou také příjemné body. Ovládací aplikace Xiaomi Earbuds by chtěla lehce poupravit sekci gest, jinak k ní žádné výtky nemám.
No a jak je na tom tedy zvuk, to nejzásadnější z celých sluchátek? Abych se přiznal, nečekal jsem samozřejmě studiovou nebo Hi-Fi kvalitu, ale u sluchátek s tak vysokou cenou jsou očekávání přece jen trochu výše. Naladění zvuku je opravdu výhradně “consumer grade”, pro nejširší možnou základu uživatelů. Do jisté míry tomu rozumím, protože i použití takovýchto zcela bezdrátových sluchátek je jasně dané dopředu. Nebudete s nimi sedět doma v křesle s kapkou whiskey a poslouchat poslední desku Tool. Takže ano, mohlo by to být lepší. Více detailů a rozlišení, méně středobasů a basů, lepší výšky a prostor, ale pro TWS sluchátka je to ještě jakž takž v normě. Zvuk tedy není vyloženě mínusem, ale také není silnou stránkou sluchátek.
Občasné výpadky zvuku také nejsou zrovna ukázkou kvalitního spojení. Co se konstrukce a materiálů týče, tam mě Xiaomi se svým vrzavým pantem a laciným lesklým plastem zrovna neuchvátilo. Pro mě osobně je negativum také celková ergonomie, ale to se týká všech sluchátek této hybridní konstrukce.
Takže doporučím koupit Xiaomi Buds 4 Pro nebo nakonec ne? Ze všeho nejdříve bych ale poradil, zkuste nejdřív nějaká jiná podobná TWS sluchátka. Třeba Samsung Galaxy Buds 2 Pro za podobnou cenu nebo levnější Huawei FreeBuds 5i a když vám nebudou sedět, teprve potom zkuste alternativu v podobě Xiaomi Buds 4 Pro.
Výhody
-
Skvělé ANC
-
Aplikace Xiaomi Earbuds
-
Certifikace IP54
-
Do jisté míry zvuk
-
Podpora LDAC a aptX kodeků
Nevýhody
-
Zpracování pouzdra
-
Kvalita lesklých plastů
-
Spíše průměrná výdrž
-
Drobné výpadky zvuku při přehrávání
-
Nastavení gest v aplikaci
